V dobách, kdy ceny akcií prožívají rekordní výkyvy, rozumný investor ocení jednoduchý a spolehlivý nástroj, který řekne, zdali akcie jsou drahé nebo levné. Dobrá zpráva: po řadě měsíců vývoje bude nejpozději do 10. dubna 2020 k dispozici zásadní upgrade Robot Investment Calculator označený jako RELEASE 2. Ačkoli na první pohled nevypadá příliš odlišně, obsahuje několik zásadních inovací:
Na první pohled se mnoho nezměnilo, ale nenechte se mýlit... Věnujme pozornost funkci HISTORY SCANNER. Pokud již znáte Robot Investment Calculator, jistě jste si mnohokrát položili otázku, jaký byl vývoj trhu při určité konfiguraci parametrů. Například v situaci, kdy Bankometr a Peněžní teploměr ukazují přehřátý finanční a úvěrový trh při úrovni podnikových zisků pod trendem, jak znázorňuje následující kopie obrazovky: Toto je samozřejmě jen malá ukázka: kombinací parametrů je velké množství, z nichž některé mají skutečnou informační hodnotu z hlediska časování trhu. Podívejme se pro příklad na grafický výstup funkce MARKET THERMOVISION: Graf (v tomto případě jde o index Wilshire 5000) ukazuje, kdy je trh podhodnocený a kdy nadhodnocený. Červená barva signalizuje přehřátý trh, zelená pochopitelně trh podhodnocený. Zvláštní význam mají tmavomodré nebo tmavošedé odstíny: ty ukazují období, kdy trh je sice nadhodnocený, ovšem tato nadhodnocenost má fundamentální opodstatnění v mimořádně vysokých podnikových ziscích. (Mimořádně vysoké zisky sice nikdy nevydrží věčně, ale během těchto období by bylo předčasné prodávat jen kvůli vysokým cenám akcií.)
Oranžové podtržení grafu znázorňuje dobu, kdy je splněna kombinace parametrů podle zadání na panelu nástroje HISTORY SCANNER. Tím získáte rychlý vizuální přehled, zdali je daná kombinace parametrů vhodná jako prodejní nebo nákupní signál. Můžete si všimnout, že na výše uvedeném grafu je zachycen docela dobrý nákupní signál (ne, jeho parametry neprozradíme, přišli byste o dobrý pocit, protože si je můžete najít snadno sami!)
1 Comment
Jeden z indikátorů, který je součástí aplikace Robot Investment Calculator, ohlásil na základě posledních údajů pravděpodobný začátek hospodářské recese v USA. Tento indikátor funguje výlučně na základě analýzy výnosové křivky federálních dluhopisů. Není ovlivněn žádnými názory nebo emocemi, nepotřebuje výsledky žádných průzkumů ani jakékoli odhady. Vychází z práce profesora Campbella Harveye publikované v roce 1985. Jde o indikátor, který úspěšně předpověděl i minulou a předminulou recesi americké ekonomiky. Je zároveň součástí řídícího algoritmu fondu QUANT a společnosti Algorithmic Investment Management.
Recese bývají oficiálně vyhlašovány Národním úřadem pro ekonomický výzkum (NBER), přičemž vyhlášení bývá značně zpožděno oproti skutečnosti. Poslední recese byla vyhlášena v prosinci 2008, přičemž oficiálně začala o rok dříve, v prosinci 2007. Indikátor ji včas oznámil s předstihem tří měsíců oproti skutečnému datu. Toto je zásadní výhoda pro investory, neboť když si ve Financial Times nebo ve Wall Street Journalu přečtete zprávu o oficiálním vyhlášení recese, bývá již pozdě cokoli dělat. Trh je již dávno někde jinde. Hospodářská recese ještě sama o sobě neznamená signál k nákupu nebo prodeji cenných papírů, záleží na souvislostech a na hodnotách dalších indikátorů. Zejména jde o nadhodnocení či podhodnocení akcií ve srovnání s objemem peněžní zásoby. Další význam má „index strachu“ (VIX) a dále indikátory sledující stav bankovnictví a úvěrového trhu. Naopak tradiční indikátory (růst HDP, míra nezaměstnanosti a inflace) mají pro investiční praxi velmi omezenou užitečnost, protože jsou příliš známé, příliš sledované a také zpravidla značně zpožděné; proto jejich informační hodnota je zanedbatelná. Žádný algoritmus nemůže z pochopitelných důvodů předpovídat vznik a důsledky epidemií nebo podobných neočekávatelných událostí – na rozdíl od finančních krizí, které bývají předem ohlašovány řadou příznaků. Nicméně v případě coronaviru bylo možné dopředu vědět – a také se vědělo – alespoň o jedné věci: akciové trhy byly před propuknutím epidemie znatelně nadhodnocené. Konkrétně o 17 procent nad rovnovážnou úrovní, a to v době, kdy se o šíření epidemie již vědělo. V polovině února byla již epidemie a velmi nepříznivé vlastnosti viru SARS-CoV-2 (který způsobuje nemoc známou jako COVID-19) známým faktem. Nicméně trhům trvalo řadu dní, než si uvědomily vážnost situace. Ještě 19. února vypadala situace takto: Akcie nadhodnocené o zmíněných 17 procent, zisky pod dlouhodobým normálem, zatím absentující riziko recese, vnímání rizika v normálu, stejně jako stav bankovnictví, úvěrových trhů a růstu peněžní zásoby. Kdyby trhy byly efektivní (tj. kdyby všechny relevantní informace byly včas a adekvátně započteny do tržních cen), akciový index Dow Jones by tehdy již nebyl na úrovni 29 348 bodů, ale mnohem níže. Připomeňme, že nadhodnocení trhu zhruba o 17 procent při převážně neutrálním stavu ostatních indikátorů bývá příčinou krátkodobých korekcí. Stalo se tak opakovaně například během roku 2018. Spouštěcími mechanismy tehdy byly skandál s osobními daty ve Facebooku a nervozita kolem americko-čínských obchodních vztahů. Tyto události fungovaly jako spouštěcí mechanismus těchto korekcí – hlavním důvodem každé korekce bylo nadhodnocení trhu. Následující obrázek ukazuje stav „přístrojové desky“ dne 12. března, necelý měsíc po dosažení dočasného vrcholu. Index Dow Jones poklesl o 27,8 % během krátké doby – což jde daleko za rámec běžné korekce, nicméně pokles samotný nebyl tak docela nepředvídatelný. Můžeme si povšimnout velmi vysoké volatility (Risk Level), která zasahuje do pásma finanční krize. (Zde si ovšem musíme uvědomit, že riziko na akciovém trhu je důsledkem, nikoli příčinou krizí.) Vidíme tedy skutečný záchvat paniky. Apokalyptické předpovědi některých politiků (včetně například Angely Merkelové) ji pouze podporují. Ukazatel rizika mířící do červeného pásma (VIX nad úrovní 55 bodů) je skutečně výjimečným jevem, který nastal naposledy na podzim 2008. Zde stojí za to připomenout historii indexu VIX, který ukazuje vnímání rizika na akciovém trhu. Od doby, kdy tento index začal být publikován (leden 1990) došlo jen k několika případům, kdy překročil hranici 40 bodů. Stalo se tak v letech 1998, 2001, 2002, 2008, 2009, 2010, 2011, 2015 a konečně 2020. Se dvěma výjimkami (2001 a 2008) následoval během dvanácti měsíců po překročení hranice 40 bodů robustní dvojciferný růst cen akcií. (Pochopitelně, výsledek pro březen 2020 se dozvíme až za 12 měsíců.] Znamená to, že se vyplácí nakupovat, když trh panikaří? Ano, zpravidla ano. Výjimkami byly září 2001 (kromě atentátu na WTC pokračovala hospodářská recese, která začala na jaře a která byla důsledkem nepřiměření úvěrové a peněžní expanze o rok dříve) a září 2008 (pád Lehman Brothers, opět v důsledku nepřiměřené peněžní expanze v předchozí době). Historického rekordu paniky bylo dosaženo 20. listopadu 2008, kdy index VIX dosáhl hodnoty 80,86 bodu. Do optimálního okamžiku pro nákup sice zbývalo ještě více než tři měsíce, ale i kdybychom kupovali takto předčasně, na indexu Dow Jones bychom během následujících 12 měsíců vydělali 37 procent. Celkem vzato, panika kolem coronaviru vypadá spíše jako nákupní příležitost než jako konec světa, i když uvážíme vážnost situace a veškeré souvislosti. Zde je třeba zdůraznit jednu věc. Nechceme bagatelizovat nebezpečí, protože COVID-19 skutečně není „jen horší chřipka“. Smrtnost (podíl úmrtí na celkovém počtu případů) je řádově vyšší. Lehkomyslnost není namístě. Nicméně přenechme tuto problematiku lékařům a mikrobiologům a vraťme se k ekonomickým úvahám. Jaké budou pravděpodobné důsledky coronaviru na ekonomiky a finanční trhy? Co se nepochybně stane:
Co se možná stane:
K poslednímu bodu: můžeme se nad ním buď morálně pohoršovat anebo zařídit podle něho. Doporučuji druhou možnost, neboť ta první nikdy nevedla k čemukoli dobrému. Co nevíme:
Jak jsme již uvedli, ještě bude chodit mnoho špatných zpráv, než se situace začne obracet k lepšímu. Každá epidemie sleduje určité matematické zákonitosti, které nelze ošidit (ledaže by doslova přes noc někdo vynalezl vakcínu). Hlavní zákonitostí je šíření podle tzv. S-křivky. Na začátku počet nemocných roste exponenciálně, což pochopitelně vyvolává děs. Pak přijde inflexní bod, tempo růstu začne klesat, tvar křivky přejde z konvexního na konkávní. Situace se začne uklidňovat: něco podobného již proběhlo v Číně, kde epidemie začala. Vzniká otázka, v jaké fázi je nyní svět (kromě Číny). Zdroj: WHO, vlastní výpočty
Odpověď na základě vývoje počtu případů nelze jednoduše poskytnout. Na první pohled se zdá, že růst již zpomalil z úvodní exponenciální fáze, ale tuto hypotézu bude třeba teprve potvrdit větším počtem denních pozorování. Nebylo by proto seriózní v současnosti (15. března 2020) provádět extrapolace ohledně vývoje pandemie. Nicméně – dobrá zpráva nakonec – každý exponenciální růst během kterékoli epidemie nakonec přeroste v růst pomalejší a nakonec nulový. Dodatek: Růst indexu Dow Jones během 12 měsíců a 90 dní poté, co index VIX přesáhl 40 bodů |
Pavel KohoutInvestor, vývojář, autor. ArchÍVY
August 2020
Kategorie |