AKCIE A ÚROKOVÉ SAZBY

Dostal jsem otázku, zdali dává smysl investovat do akcií v období, kdy lze reálně čekat růst úrokových sazeb. Když rostou sazby, klesá současná hodnota budoucích příjmů, v tomto případě dividend. U dluhopisů tento mechanismus funguje matematicky přesně. Proč by neměl fungovat také u akcií?

Kdyby věci byly takto jednoduché, stačilo by sledovat měnovou politiku centrální banky a investovat podle ní. Centrální banky se obvykle chovají poměrně předvídatelně: cyklus snižování sazeb má svoji dynamiku a setrvačnost, stejně tak i cyklus zvyšování sazeb. Stačilo by nakoupit akcie na začátku cyklu snižování a prodat je na začátku cyklu zvyšování. Jednoduché, ne?

Jak asi správně tušíte, není to tak jednoduché. Kdyby bylo, už dávno to tak dělají všichni portfolio manažeři a všichni jejich klienti už jsou dávno multimilionáři.

Ve skutečnosti je tomu tak, že očekávání růstu úrokových sazeb jsou už dávno obsažena v hodnocení akcií. Efekty růstu sazeb se začínají promítat do hodnot akciových indexů ještě nějakou dobu předtím, než centrální banka se zvyšováním vůbec začne. Jedině ve vzácných případech, kdy změna měnové politiky přijde jako úplné překvapení, akciový trh reaguje až pak. Ale to je neobvyklé: za normálních okolností centrální banka dává dopředu signály o svých budoucích úmyslech.

Do hodnocení akcií také vstupuje mnohem větší míra nejistoty ve srovnání s trhem dluhopisů. Zatímco platby spojené s dluhopisy (kupony a jistina) jsou dopředu pevně stanoveny, zisky a dividendy akciových společností závisejí na mnoha okolnostech. Typicky se stává, že zisky rostou právě v době konjunkturálního vzestupu ekonomiky, kdy zároveň centrální banka zvyšuje úrokové sazby (a naopak). Zdali převládne faktor růstu zisků (ve prospěch cen akcií) anebo faktor růstu sazeb (pro pokles cen akcií) není dopředu zřejmé.

Proto z vývoje úrokových sazeb a měnové politiky nelze soudit nic určitého o budoucích cenách akcií – na rozdíl od dluhopisů, které se chovají mnohem pravidelněji. Historie zná příklady, kdy růst sazeb byl doprovázen růstem cen akcií (například během druhé poloviny 70. let), stejně jako všechny ostatní možné varianty. Korelace mezi vývojem úrokových sazeb a výnosy akcií neexistuje na statisticky významné hladině pravděpodobnosti.