CO SPUSTILO TURBULENCI NA BURZÁCH?

DEBATA Jana Macháčka: Co tentokráte spustilo turbulenci na světových akciových trzích?

Turbulence a výprodej na světových akciových trzích se na začátku tohoto týdne zklidnily, poněkud však znepokojuje, že moc nevíme, co a proč se stalo. Co víme?

Víme, že vyspělé trhy (tedy nikoli trh český) by měly jistým způsobem kopírovat vývoj ekonomik a ziskovosti podniků, a fundamenty hlavních světových ekonomik jsou relativně zdravé, respektive jsou zdravější než před rokem či dvěma. Víme však i to, že trhy nemohou pořád jen klidně růst, občas prostě přijde korekce či špatné počasí.

Co bylo ale tentokrát spouštěčem? Obavy z vyšší inflace? Nebo nové finanční produkty různých fondů zaměřené na volatilitu trhů a algoritmické obchodování garantující stabilní výsledky? O tom více například v mém pátečním sloupku.

ODPOVĚĎ PAVLA KOHOUTA:
V dlouhodobém horizontu akciové trhy sledují především objem peněz v oběhu, dále ziskovost firem. Nemusí nutně platit, že růst akcií signalizuje zdravou ekonomiku. Venezuelská burza například posílila za poslední rok zhruba stonásobně, důvodem je ovšem hyperinflace spojená s katastrofální hospodářskou politikou.

V krátkodobém horizontu hrají roli nevypočitatelné emoce. A to je nejpravděpodobnější vysvětlení únorové epizody s volatilitou amerického akciového trhu. Po řadu měsíců trh nerušeně rostl tak klidným tempem, až to bylo podezřelé. Je nenormální, aby hlavní akciové indexy vykazovaly anualizovanou volatilitu v hodnotě pod 10 procent. Typická průměrná hodnota je minimálně o polovinu vyšší.

Příběh se tedy zřejmě odehrál zcela jednoduše. Delší dobu (přibližně od konce roku 2016) trh sledoval velmi nízkou volatilitu a rychlý růst cen akcií. Nejprve s nadšením, ke konci již se značnou nervozitou. Jednoho dne některému velkému investorovi „ruply nervy“ a rozhodl se, že zinkasuje tučný zisk. Impuls se přenesl na trh a výsledkem byla panika. Svoji roli mohly hrát i obavy z růstu úrokových sazeb. Jedna teorie tvrdí, že k pádu přispěla poznámka odcházející předsedkyně FOMC Janet Yellen o předraženém trhu.

Lze si představit i „sorosovský“ scénář, v jehož rámci velký hedge fond nejprve zaujme krátkou pozici v derivátech na pokles volatility, nashromáždí balík akcií a jednoho krásného dne jej vrhne na trh. Trh zpanikaří, hodnota derivátů poklesne téměř k nule, fond realizuje pohádkové zisky. Je znám případ menšího fondu (Ibex Investors z Denveru), který skutečně dosáhl spekulací na pokles hodnoty těchto derivátů zisk v hodnotě 8600 procent. Tento fond je však příliš malý, než aby dokázal pohnout trhem. Spíše než o manipulaci s trhem se jednalo o odvážnou a úspěšnou spekulaci.