|
Jsme zřejmě mírně za vrcholem konjunkturního cyklu:
Konjunktura je mimo jiné tažena zadlužením domácností:
Úvěry podnikům nerostou tak dynamicky; možná začíná stagnace
Objem peněz v ekonomice (peněžní inflace): konec intervencí přinsel zpomalení
Úrokové sazby již dosáhly svého minima:
Čeští investoři jsou ovšem stále konzervativní... (aktiva investičních fondů)
... až superkonzervativní (vklady domácností v bankách, mil. Kč)
Závěry:
Pravděpodobnost platební neschopnosti Itálie během nejbližších pěti let: 
Objem likvidních peněz v eurozóně:
Kromě Itálie bude ještě co zachraňovat: Deutsche Bank (bilanční suma 1475 miliard euro) je opět na prahu bankrotu:
Závěr? Ještě zažijeme zajímavé časy.
0 Comments
Možná znáte statistiky dlouhodobých výnosů různých typů cenných papírů. Neškodí si je ale připomenout. Následující graf ukazuje skutečně dlouhé období reálných výnosů amerických akcií, dluhopisů a pokladničních poukázek (bills), navíc v porovnání s hodnotou zlata a dolaru (neúročených vkladů nebo bankovek).  Akcie jsou jasně nejlepší, že? Věc má ale háček. Zdánlivě drobné výkyvy cen mohou ve skutečnosti znamenat deset nebo i více let poklesu či stagnace. Například období 1966-1979 nebylo pro akcie nikterak skvělé. Také během desetiletí 1999-2009 si akcioví investoři užili víc stresů než radosti. Pokud je váš investiční horizont opravdu dlouhý -- třeba padesát let -- můžete si klidně dovolit mávnout rukou nad "malichernostmi" jako pád akcií o polovinu během let 2007-2009. Většina investorů ale není takto velkorysá. Jsou chvíle, kdy se vyplatí z akciového trhu prostě odejít a vrátit se až za nějaký čas. Jenže jak poznáme ten správný čas? Pro tyto účely je zde Robot Investment Calculator a jeho systém šesti indikátorů. Ty jsou schopny zachytit informaci o nadhodnoceném nebo podhodnoceném trhu nesrovnatelně lépe než P/E nebo jiné tradiční ukazatele. Příklad. Výše uvedený graf končí v červnu 2012 s drobnou poznámkou, že akcie jsou 22 procent pod dlouhodobým trendem. K prakticky stejnému výsledku (akcie podhodnocené o 24 procent začátkem června 2012) došlo ve stejné době hlavní měřítko používané v aplikaci Robot Investment Calculator. Trh byl podle něho levný:  Ve stejné době analytici používající P/E tvrdili, že akcie jsou o 20 procent nadhodnocené. Například analytik Henry Blodget uváděl, že podle Shillerovy metody CAPE (Cycle Adjusted P/E) je americký akciový trh příliš drahý ve srovnání s dlouhodobým průměrem. "Co nám toto P/E říká: že akcie mají stále hodně prostoru pro pád -- 20 procent jen pro to, aby se dostaly zpět na normál. Mnohem více, pokud ještě při pádu o něco přestřelí. A rovněž nám říká, že dlouhodobé výnosy akcií budou pravděpodobně podprůměrné."  Shillerovo P/E (modrá čára) Jaká byla skutečnost? Blodget, respektive Shiller, se mýlil na celé čáře. Během roku od napsání Blodgetova článku vzrostl index Dow Jones o 25,87 procenta. Ke dnešku (1. května 2018) je hodnota indexu zhruba dvojnásobná ve srovnání se začátkem června 2012.
Proč se Blodget mýlil? Protože Shillerovo P/E nefunguje. Je to ukazatel, který má přinejmenším dvě podstatné metodické vady. Že jeho autor je nositelem Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, jen ukazuje, že nikdo není neomylný.  Svátek práce – už jen ten pojem zní poněkud zastarale. Pamětník si vybaví mávátka z krepového papíru, transparenty s budovatelskými hesly, kterým už v 80. letech nikdo nevěřil a Gustava Husáka na rudé tribuně s ostatními soudruhy. V novější době je tento svátek spíše spojen s demonstracemi různých extrémistických stran. Ani to není příliš důstojná souvislost.
Zapomíná se, že práce je vedle přírodních zdrojů a kapitálu hlavním výrobním faktorem. V moderní době dokonce nejdůležitějším výrobním faktorem, protože ostatní dva jsou bez práce bezcenné. Příklady některých vyspělých ekonomik ukazují, že bez přírodních zdrojů je možné se obejít. Bez práce nikdy. Pokud jde o kapitál, na světě je ho dostatek. Díky neúnavné emisní činnost centrálních bank snad až přebytek. Nouze je o kvalifikované, spolehlivé a zkušené pracovníky. Vždy. V době hospodářské konjunktury zvláště. Přesto je práce popelkou, pokud se na problém díváme optikou daňových zákonů. Takřka ve všech vyspělých i méně vyspělých zemí je práce předmětem dosti drsného zdanění. Zpráva OECD za rok 2017 uvádí, že celková míra zdanění mezd (včetně odvodů na sociální zabezpečení, což je rovněž daň) přesahuje 45 procent v šesti zemích: v Belgii, Německu, Itálii, Francii, Rakousku a v Maďarsku. (Maďarsko zaznamenalo díky Orbánovým reformám největší pokles, ale i tak se drží mezi světovou špičkou.) Česko je na sedmé příčce světového šampionátu ve zdanění nejdůležitějšího výrobního faktoru: 42 procent mzdových nákladů putuje do státní pokladny. Vyšší míře zdanění podléhá již jen benzín, tabák, alkohol a hazard. (Naproti tomu „nejstarší profese“ není zdaněna vůbec. Prostituce se v Česku pohybuje v šedé zóně práva a jako taková nepodléhá spotřebním ani jiným daním.) Žádný jiný výrobní faktor není zdaněn tak těžce jako práce. Nejkřiklavější rozdíl je vidět u kapitálu. V ekonomii se pojmem „kapitál“ nemíní pouze peníze, ale veškeré strojní, stavební, softwarové a patentové vybavení. Tyto investice podléhají odpisům, které účetně snižují hodnotu kapitálu. Čím rychlejší doba odpisu, tím větší náklady si může podnik odečíst z daní. Princip zrychlených odpisů byl zaveden ve většině vyspělých zemí v průběhu 80. let s cílem podpořit podnikání a zaměstnanost. Bohužel zákonodárce nenapadlo, že podpora podnikání cestou výrazného zlevnění jednoho výrobního faktoru (kapitálu) nutně povede k relativnímu zdražení jiného faktoru (práce). Přidejme k tomu ochranářské zákoníky práce, školství orientované na netechnické obory a nevlídné podnikatelské prostředí – a známe odpověď na otázku, proč právě Belgie, Francie a Itálie trpí chronicky vysokou nezaměstnaností, a to i v dobách hospodářské konjunktury. V současnosti se žádná vyspělá země nechystá k radikální daňové reformě, která by omezila zrychlené odpisy a zároveň snížila daňovou zátěž práce. Problém zřejmě přetrvá a bude narůstat. Dále je zde otázka automatizace a robotizace. Slýcháme chmurné věštby, jaké profese zmizí v důsledku technického pokroku. Ale technický pokrok téměř zlikvidoval zaměstnanost v kdysi tak dominantním odvětví, jakým bylo zemědělství – a svět to přežil. V roce 1900 pracovalo 41 procent ekonomicky aktivních Američanů na farmách, dnes již jen kolem dvou procent. Přesto USA netrpí čtyřicetiprocentní nezaměstnaností: úbytek pracovních míst v jednom odvětví byl vyvážen nárůstem počtu pracovních míst jinde. Střední Evropa, včetně Česka, prožila během stejné doby ještě výraznější proměnu pracovního trhu. Jaké profese zaniknou anebo ztratí svůj dosavadní význam, lze odhadnout již dnes. Kromě méně kvalifikovaných manuálních profesí (pokladní v supermarketu, dělník u výrobní linky) půjdou o mnoho „sedavých“ zaměstnání. Zmizí většina úředníků u bankovních přepážek nebo ve státní správě. Rutinní práce ve financích budou automatizovány – schválení pojistné smlouvy již nyní probíhá online bez dotyku lidské ruky. Jakákoli práce, která nevyžaduje tvořivost nebo lidský faktor, je v ohrožení. Naopak dobrá budoucnost čeká obchodníky – nikoli prodavače, ale skutečné obchodníky, kteří jsou schopni autentického lidského kontaktu. Bez obav mohou být lékaři, zubaři a vůbec terapeuti a zdravotnický personál většiny oborů. Ani lidé s technickým vzděláním nebudou trpět nezaměstnaností. Zejména v oblasti software: čím více je na světě aplikací, tím více programátorů je paradoxně zapotřebí. Dobrá. Ale co velká část populace, která nemá žádné mimořádné nadání ani vlohy pro studium? Ani ta není bez naděje. Jak jen je obtížné sehnat dobrého instalatéra, elektrikáře, truhláře, zedníka nebo klempíře! Jak málo je skutečně dobrých restaurací s milou obsluhou! Toto vše jsou profese, které robotizovat nepůjde, přinejmenším v jakékoli představitelné budoucnosti. Tedy – hezký svátek práce a nebojte se budoucnosti. Pavel Kohout Robot Asset Management SICAV |
Pavel KohoutInvestor, vývojář, autor. ArchÍVY
April 2020
Kategorie |
RSS Feed
The Robot Investment Calculator software and its underlying algorithms and know-how is owned and published by Westbourne Technologies Ltd, 25 Westbourne Terrace, London W2 3UN (the Publisher), Company Number 11115458. All rights reserved.
DISCLAIMER: Contents are provided for general information purposes only and do not constitute an offer to sell or a solicitation of an offer to buy any Security in any jurisdiction. The Publisher does not intend to solicit and is not soliciting, any action with respect to any Security.
The contents of this section have not been approved or disapproved by any securities commission or regulatory authority in any jurisdiction. The contents are neither sufficient for, nor intended by the Publisher to be used in connection with, any decision relating to the purchase or sale of any existing or future Securities. The Publisher does not intend to provide financial, investment, tax, legal, or accounting advice. Investors considering the purchase or sale of any Securities should consult with their own independent professional advisors. Past performance is no guarantee of future returns.
DISCLAIMER: Contents are provided for general information purposes only and do not constitute an offer to sell or a solicitation of an offer to buy any Security in any jurisdiction. The Publisher does not intend to solicit and is not soliciting, any action with respect to any Security.
The contents of this section have not been approved or disapproved by any securities commission or regulatory authority in any jurisdiction. The contents are neither sufficient for, nor intended by the Publisher to be used in connection with, any decision relating to the purchase or sale of any existing or future Securities. The Publisher does not intend to provide financial, investment, tax, legal, or accounting advice. Investors considering the purchase or sale of any Securities should consult with their own independent professional advisors. Past performance is no guarantee of future returns.
Proudly powered by Weebly