ROBOT INVESTMENT CALCULATOR
  • HOME
    • INTRODUCTION
    • THE DASHBOARD
    • RELEASE 2
    • EULA
  • SHOP
  • ABOUT
  • BLOG
  • CONTACT
  • ČESKY
    • ÚVOD
    • PŘÍSTROJOVÁ DESKA
    • RELEASE 2
    • ČTENÍ
    • OBCHOD
    • CZ BLOG
    • KNIHA

ROVNOSTÁŘSKÉ ČESKO

21/1/2018

0 Comments

 
Je Česko podle Vás výrazně rovnostářské, nebo je to jen mýtus? Z čeho plyne?

Česko je skutečně do značné míry rovnostářskou společností. Je to dědictví let 1948-1989, které se projevuje jak společensky (všichni bývali zvyklí na víceméně podobnou životní úroveň), tak ekonomicky (základna domácího kapitálu je i po téměř třech desítkách let budování kapitalismu poměrně slabá ve srovnání s Německem nebo jakoukoli západní zemí).

Podobně jsou na tom „slušnější“ země bývalého východního bloku: Slovensko nebo Slovinsko. Naopak většina postsovětských republik se stala dějištěm masivní privatizace přírodních zdrojů a vzniku nové oligarchie. V Česku je přírodních zdrojů poměrně málo, takže máme pár uhlobaronů, několik finančních magnátů a to je z větší části vše. Drtivou většinu průmyslu jsme „odevzdali“ na Západ, takže dividendy inkasuje kdosi v zahraničí a Češi nemusí tolik závidět svým spoluobčanům.

Považujete přerozdělování státem prostřednictvím daní a dávek za odpovídající?
Přerozdělování v pásmu 35 až 40 procent HDP je ještě přijatelné, ale výše bychom jít neměli. Současná podoba českého sociálního státu je totiž pro některé vrstvy obyvatelstva až demotivující. V Česku není problém žít celkem pohodlně a příliš se nesnažit.

Zároveň platí, že míra zdanění pro vyšší střední třídy – pro lidi, kteří se opravdu snaží, pracují přesčasy, mají náročné technické nebo manažerské pozice – je velmi vysoká. Míra celkového daňového břemene pro středně postaveného manažera nebo odborného pracovníka je v Česku vyšší než ve Švédsku. Není to úplně nejzdravější stav věcí.

Považujete vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů v Česku (např. podíl mzdy na výdělcích) za odpovídající?

Podíl mezd na tržbách podniků je takový, jaký je: výsledek ekonomické rovnováhy, který se sice nemusí líbit každému, ale je jen málo možností s tím něco dělat. Jestliže velká část výrobců funguje v subdodavatelském režimu, kde jsou nízké ziskové marže, nelze čekat zázračný růst mezd. U podniků, které jsou vysoce ziskové, je to jinak. Odbory prosazují tvrdá jednání a v krajním případě stávky.

To může přinést určité výsledky, ale pozor: pokud odboráři budou až příliš úspěšní, hrozí řecký scénář. Ne, teď nemyslím řeckou finanční krizi z nedávných let, ale řecký scénář z let osmdesátých. Velmi rychlý růst mezd sice pronikavě zvýšil životní úroveň Řeků, zároveň však přispěl k předčasné deindustrializaci ekonomiky. Jinými slovy, Řecko se stalo pro výrobu příliš drahým, takže řecký průmysl začal upadat dříve, než se stačil rozvinout. Český průmysl sice již vyspělý je, ale to nic nemění na podstatě věci.

Z některých volebních výsledků vyplývá, že protestně naladění kandidáti dokáží dobře uspět v pohraničních regionech. Proč tomu tak je a co s tím dělat?

Existuje jediné řešení: ať se tzv. demokratické strany začnou chovat zodpovědně a ne jako kdyby tato země byla na jedno použití. Nejsem voličem ani jedné z protestních stran nebo hnutí, která jsou nyní zastoupena v českém parlamentu a která mu dominují (zejména zmíněné hnutí), ale jejich voliče chápu. Strany hlavního proudu zklamaly, napravo i nalevo. Voliči hledají alternativu, je na tom něco překvapujícího?

Že ty alternativy jsou občas dosti podivné a ne vždy hezké, je jiná věc. Podstatou problému je, že voliči mají pravdu: strany hlavního proudu selhaly.

Jak by podle Vás šlo systémově posílit pocit spravedlivého přerozdělování v české společnosti, ať už daňově (progrese/rovná daň/asignace atd.), dávkově (jinak dávky/minimální zaručený příjem atd.), investičně (speciální pobídky pohraničí, sektorově atd.)

Zabýval jsem se nejrůznějšími daněmi, které na světě a v průběhu historie existovaly, včetně daňové struktury Francie před rokem 1789, britskou daní z oken, zdaněním zisků za Rakouska i za prvín republiky, extrémní švédskou daňovou politikou 70. a 80. let, ale i neúspěchem britské daně z hlavy, která předznamenala pád Margaret Thatcherové.

Ze všech těchto srovnání vyplývají dva poznatky:

  1. Lidé poměrně dobře snášejí daně, které jsou přímo úměrné příjmům nebo výdajům. Naopak těžce nesou daně placené paušální částkou nebo hodnotou majetku. Paušální daň je vnímána jako obzvláště nespravedlivá, protože mnohem více zasahuje chudé než bohaté. Daň z majetku, z úspor i z nemovitostí, je chápána takto: Dřu se, spořím, zadlužím se, pořídím si bydlení, a nenasytný stát mě vydírá proto, že jsem se tak snažil a vydělané peníze jsem nepropil a neprohrál, hanba státu!
  2. Lidé cítí jako velkou nespravedlnost, když ve státě panuje korupce a když se nedaří postihovat velkou ekonomickou kriminalitu. To je bohužel český případ. Pak se říká „kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu“ nebo „koruna nezaplacená na daních je koruna neukradená“. A divíte se tomu?

​Takže recept na spravedlnost je velmi jednoduchý:
  • rovná daň z příjmů,
  • nízké daně z majetku (míněno z úspor a drobných investic: majetek českých oligarchů je jiná věc),
  • a především, skoncovat s korupcí.
První dva body není těžké uskutečnit. Kdo se postará o ten třetí, zůstává otázkou, na kterou neumím odpovědět.
Odpovědi na otázky Davida Klimeše z časopisu Ekonom




0 Comments



Leave a Reply.

    Pavel Kohout

    Investor, vývojář, autor.

    INVESTIČNÍ KALKULAČKA

    ArchÍVY

    August 2020
    July 2020
    June 2020
    May 2020
    April 2020
    March 2020
    January 2020
    November 2019
    October 2019
    June 2019
    May 2019
    February 2019
    January 2019
    December 2018
    November 2018
    October 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018
    May 2018
    April 2018
    March 2018
    February 2018
    January 2018
    December 2017
    November 2017

    Kategorie

    All

    RSS Feed

Picture
The Robot Investment Calculator software and its underlying algorithms and know-how is owned and published by Westbourne Technologies Ltd, 25 Westbourne Terrace, London W2 3UN (the Publisher), Company Number 11115458. All rights reserved. 

DISCLAIMER: Contents are provided for general information purposes only and do not constitute an offer to sell or a solicitation of an offer to buy any Security in any jurisdiction. The Publisher does not intend to solicit and is not soliciting, any action with respect to any Security.

The contents of this section have not been approved or disapproved by any securities commission or regulatory authority in any jurisdiction. The contents are neither sufficient for, nor intended by the Publisher to be used in connection with, any decision relating to the purchase or sale of any existing or future Securities. The Publisher does not intend to provide financial, investment, tax, legal, or accounting advice. Investors considering the purchase or sale of any Securities should consult with their own independent professional advisors. Past performance is no guarantee of future returns.

Proudly powered by Weebly
  • HOME
    • INTRODUCTION
    • THE DASHBOARD
    • RELEASE 2
    • EULA
  • SHOP
  • ABOUT
  • BLOG
  • CONTACT
  • ČESKY
    • ÚVOD
    • PŘÍSTROJOVÁ DESKA
    • RELEASE 2
    • ČTENÍ
    • OBCHOD
    • CZ BLOG
    • KNIHA